Publikace

Civilizace a dějiny

2014

Kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem přináší ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.

Editory knihy jsou egyptolog a archeolog profesor Miroslav Bárta a historik světových a obecných dějin profesor Martin Kovář. Jejich předchozí společná publikace, Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Praha: Academia 2011), se stala bestsellerem a získala cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze za tvůrčí počin roku. Oba badatelé jsou členy vědecké obce Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Autory jednotlivých příspěvků jsou přední čeští vědci z oblasti humanitních i přírodních věd - Václav Vančata, Jiří Svoboda, Jan Turek, Miroslav Bárta, Alžběta Danielisová, Petr Charvát, Jiří Macháček, Václav Drška, Jaroslav Pánek, Martin Kovář, Miroslav Petříček, Jakub Rákosník, Václav Cílek, Petr Pokorný, Jan Kozák, Ivan Šedivý a Marie Šedivá Koldinská, Jiří Janák, Jan Royt a Michal Stehlík.

Jedná se o unikátní interdisciplinární vědecký projekt, a to nejen v rámci České republiky, který zprostředkovává syntézu a interpretaci bádání mnoha vědních oborů. Kniha je svým zaměřením určena široké čtenářské obci a jistě najde uplatnění i v rámci odborných kruhů a jako doplnění výuky v rámci vysokoškolského prostředí. Jaké byly, jsou a mohou být osudy lidstva na této planetě? Na to hledá odpověď právě vycházející publikace nakladatelství Academia s předmluvou rektora Univerzity Karlovy v Praze a předsedy Akademie věd České republiky.

Na rozhraní

2016

Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny, v němž se kolektiv odborníků pod edičním vedením egyptologa M. Bárty, historika M. Kováře a vojenského specialisty O. Foltýna zamýšlí nad palčivými otázkami současné doby, připravili editoři další titul se stávajícími i novými spoluautory. Druhý svazek nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, zcela aktuální stať věnovanou Brexitu, jakož i studie o klimatických změnách a dalších tématech. Autorský kolektiv druhého svazku: Miroslav Bárta, David Batěk, Václav Cílek, Dana Drábová, Roman Fiala, Otakar Foltýn, Petr Gazdík, Karel Havlíček, Pavel Holländer, Pavel Kohout, Stanislav Komárek, Martin Kovář, Jakub Landovský, Milan Marko, Vladimír Mařík, Aleš Michl, Václav Moravec, Jiří Padevět, Petr Pokorný, Martin Riegl, Karel Řehka a Matyáš Zrno.

Povaha změny

2015

Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad.) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře. 

Kolaps a regenerace:

Cesty civilizací a kultur

2011

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů - akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů - na aktuálně velmi živý pojem "kolaps", a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Kolaps neznamená konec

2013

Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec. Rozhovor s prof. Bártou vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic.

Ostrovy zapomnění

2009

Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.-5. stol. n.l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.

Život a smrt ve stínu pyramid

2009

Autor líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnější historie - v době budování pyramid - na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. Kr. Egypťané věřili, že život na onom světě je podobný tomu pozemskému, a tak hrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik. Značná část unikátní obrazové dokumentace je zde publikována poprvé.

Něco překrásného se končí

2008

Skupina předních českých vědců se v této knize zabývá fenoménem kolapsu ve složitých soustavách jak v přírodě, tak ve společnosti. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát, ale podobnou strukturální povahu, podobné dynamické rysy. Dočteme se tak například o kolapsech v českém pravěku, o smutném konci člověka neandrtálského, o zániku egyptské říše, o kolapsu lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu.

Sinuhetův útěk z Egypta

1999

"Sinuhetův příběh představuje jeden z nejstarších dokladů vztahu Egypta k jeho předvýchodním sousedům. Egypťan Sinuhet je hrdinou vyprávění z doby před 4000 lety, jednoho z prvích děl egyptské krásné literatury.